Přístupnost webových stránek - World Media Partners s.r.o.
Hlavní stránka

Přístupnost webových stránek

 E-mail
Čtvrtek, 29 červen 2006

V dnešním článku jsme se rozhodli zpřístupnit část metodiky naší firmy týkající se vývoje nových webových projektů. 

„The power of the Web is in its universality. Access by everyone regardless of disability is an essential aspect.“
Tim Berners-Lee, ředitel W3C a „vynálezce“ World Wide Web

Součástí návrhu a realizace webových aplikací se stále častěji stává i snaha o zpřístupnění jejich obsahu a funkčnosti postiženým uživatelům. Pokud je tato snaha úspěšná, mluvíme o přístupných webových stránkách.

Důvodů k vytváření přístupných stránek je několik, jsou to především:

  1. morální důvody
  2. ekonomické důvody: postižení tvoří nezanedbatelnou část populace – průzkumy ukazují, že např. v USA tvoří postižení ve věkové skupině 21 až 64 let téměř 1/5 obyvatel1, podobný stav je i v Austrálii2;
  3. právní důvody: v některých zemích a Česká republika se mezi ně už také řadí, existují právní normy požadující přístupnost například webů statní správy aj.

Ve skutečnosti bychom neměli mluvit o přístupnosti jen ve spojitosti s postiženými uživateli (osoby zrakově postižené, sluchově postižené, pohybově postižené a osoby s poruchami učení či soustředění), ale měli bychom ji brát v širším slova smyslu jako požadavek na stejný přístup k informacím nezávisle na použité platformě, prohlížeči či postižení uživatele. Uvědomme si, že existují uživatelé, kteří:

  • nepoužívají, nebo nemohou používat grafické prvky,
  • nepoužívají, nebo nemohou používat zvukové prvky,
  • nepoužívají, nebo nemohou používat kaskádové styly (roboti vyhledávačů, textové prohlížeče, hlasové čtečky)
  • nepoužívají, nebo nemohou používat skripty na straně klienta (roboti vyhledávačů, mobily)
  • potřebují vyšší kontrast použitých barev textu a pozadí (lidé s poruchami barevného vidění, lidé se zhoršeným zrakem, uživatelé pracující s LCD v nepříznivých světelných podmínkách)
  • nemohou používat k navigaci myš nebo klávesnici (PDA, uživatelé s dočasným poraněním horních končetin, motoricky postižení uživatelé, roboti vyhledávačů).

Přístupnost jako součást vývoje aplikace

Přístupnost se týká všech vrstev webových aplikací – je potřeba na ni myslet při psaní XHTML kódu (validní kód, správně strukturovaný text, textové ekvivalenty obrazových informací, přístupné formuláře, ...), tvorbě kaskádových stylů (relativní jednotky pro velikost písma, dostatečný kontrast barev, ...) i přidávání DOM skriptů (zachování funkčnosti při jejich vypnutí). Mnohé z požadavků na přístupnost se podaří splnit již tím, že se autoři řídí příslušnými specifikacemi a používají zdravý rozum. Pokud je to tedy možné, měly by stránky vznikat jako přístupné od samého začátku. U již vytvořených stránek je také možné dosáhnout přístupnosti, ale obecně je to těžší úkol.

Některé mýty o přístupnosti

  • Přístupné stránky nemohou být hezké.
    To je naprostý nesmysl. Přístupnost nezakazuje používání grafických prvků. Pokud by příslušný návrh neodpovídal například požadavkům na kontrast textu a pozadí, je vždy možné doplnit alternativní kaskádový styl s vysokým kontrastem (bez nutnosti zásahu do XHTML či skriptů).
  • Používáme JavaScript, a proto nemůžeme mít stránky přístupné.
    JavaScript sám o sobě nepředstavuje žádné omezení přístupnosti. Jeho nesprávné použití ovšem skutečně problémy v oblasti přístupnosti přináší. Pokud nejde o nesmyslný požadavek zadavatele, je pouze na profesionalitě autora, zda použije JavaScript bezproblémovým způsobem.
  • Máme textovou verzi stránek, to stačí.
    Textová verze stránek by měla být poslední možností, jak zpřístupnit stránky. Proč by uživatelé se slabším zrakem nebo lidé, kteří nemohou (dočasně) používat myš, měli být omezeni pouze na text? V mnoha případech navíc není textová verze aktualizovaná spolu s normální verzí, někdy dokonce ani samotná textová verze není přístupná.

Testování přístupnosti, nástroje

Testování přístupnosti vůči zvolené metodice (sadě pravidel) by se mělo také stát nedílnou součástí vývoje webové aplikace, neboť pouze jeho prostřednictvím zjistíme, zda naše snaha o vytvoření přístupné webové aplikace byla úspěšná či nikoliv. Pokud jsme přístupnost zohlednili při návrhu stránek, kódovaní XHTML, tvorbě kaskádových stylů a DOM skriptů, pak nám výsledky testů velmi pravděpodobně poukáží nanejvýš na pár jednoduše odstranitelných nedostatků. V opačném případě můžeme s velkou pravděpodobností očekávat nutnost provedení radikálních změn. Základní informace o možných problémech s přístupností nám poskytnou automatické nástroje. Celkové vyhodnocení však vždy musí provést člověk. Rozsáhlý seznam kontrolních nástrojů je na adrese: http://www.w3.org/WAI/ER/tools/complete .

Prohlášení o přístupnosti

Nedílnou součástí webových stránek by měla být stránka s tzv. prohlášením o přístupnosti obsahující v první řadě přínosné informace o:

  • opatřeních zvyšujících úroveň přístupnosti stránek a možnostech jejich využití (alternativní styly, rychlá navigace po nadpisech atd.),
  • webových stránkách nebo částech stránek, jež zůstaly z nějakých důvodů nepřístupné, spolu s odkazy na příslušné alternativní přístupné verze takových stránek,

Důležitou informací, která by zde rozhodně neměla chybět, je i kontakt na člověka odpovědného za přístupnost, na nějž se mohou návštěvníci obrátit v případě problémů. Dále je možné prohlášení doplnit např. seznamem použitých zkratek, popisem využívaných standardů apod.

Pravidla přístupnosti

Pokud nejsme v situaci, kdy nám zákon přesně ukládá, která pravidla přístupnosti použít, můžeme si zvolit sami z několika možností. K dispozici máme pravidla Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) konsorcia W3C, firemní pravidla IBM, ,národní’ pravidla některých států (Section508 v USA, JIS v Japonsku, PAS78 ve Spojeném království, New Zealand Government Web Guidelines, ...) a další.

V České republice byly vytvořeny dokonce dvě sady pravidel – Blind Friendly Web a Pravidla tvorby přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vznik první z nich iniciovala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v roce 2000, aktuální verze je k dispozici na adrese  http://www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php . Tato pravidla jsou zaměřena primárně na zrakově postižené, přesto je vhodné se s nimi seznámit.

Pravidla tvorby přístupného webu byla vydána v souladu s novelou Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, která požaduje, aby „informace související s výkonem veřejné správy byly uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením“. Tato pravidla budou závazná od 1. 1. 2008.

Informační zdroje k problematice přístupnosti

Problematika přístupnosti webových aplikací je velmi dobře vysvětlena v knize Building Accessible Websites, kterou napsal Joe Clark. Její text je k dispozici na adrese http://joeclark.org/book/sashay/serialization/. V češtině vyšla na toto téma kniha Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky. Více informací k problematice přístupnosti naleznete například na následujících stránkách:

Autor: Radomír Budínek, World Media Partners

 
< Předch.   Další >
[Zpět]